Etické otázky na pracovišti v období léta s řešením v podobě posílení sebe-vědomí

Zamysleme se nad zdánlivě příjemným tématem dovolených, které na pracovištích často může nést i určité nepříjemnosti. Z koučovací praxe vychází téma dovolená jako velmi zásadní. Mnozí koučovaní přicházejí s nedorozuměními při domlouvání si termínů dovolených. S jinými probíráme silnou potřebu dovolené, protože jinak hrozí fyzický i psychický kolaps. A s některými si také povídáme, jak se udržet co nejlépe ve fyzické a psychické kondici ještě než nastane problematická situace. Světová zdravotnická organizace WHO nově zařazuje syndrom vyhoření do své databáze CDI. Apeluje na zaměstnance a zaměstnavatele, aby se zabývali prevencí syndromu vyhoření a ukazuje na důležitost řešit vyvstalé situace. Dnešní článek má ambici obohatit čtenáře o poznání sebe sama, získat nové podněty k dalšímu přemýšlení nebo rovnou nalézt akce vedoucí ke změně. Zejména ty jsou pak pro zajištění spokojenějšího života zcela zásadní. Přejděme od teorie k praktickému užívání.

PŘÍKLADY Z PRAXE:

1. Vedoucí pobočky na koučovacím sezení sděluje, jak dává svému týmu svobodu a nezávislost. Ten se ale (díky tomu) stále nemůže domluvit na jednotlivých termínech dovolených. Říká: “Někdo na pobočce být musí a oni to přece vědí?!”
2. Nově příchozí koučovaná se v průběhu sezení svěřuje, že je na koučování poslaná za účelem prevence syndromu vyhoření. Ten jí před pár měsíci postihl a ona byla na osm měsíců vyřazená z provozu. Doslova. Nedošla ani nakoupit, jak byla vyčerpaná.
3. Ředitel firmy při koučování popisuje, jak vzývá přicházející dovolenou, protože konečně bude “jen” s rodinou, dopřeje si zasloužený odpočinek a “vypne” od práce.

Zamyšlením se nad jednotlivými případy, dojdeme k následujícím zjednodušujícím shrnutím, o co v situacích jde:

1. Jak komunikovat a dojít shody
2. Syndrom vyhoření a jeho prevence
3. Umění odmítat, delegovat práci a nalézt “work and life balance”

Jistě bychom našli mnohem více témat, která se v jednotlivých koučovacích případech také objevila. Dalo by se polemizovat o dalších situacích, které nás v práci v průběhu léta nesporně zatěžují. V našem článku se zaměříme na tyto tři. Co mají jednotlivé situace podobného? Co je tím společným jmenovatelem? Z praxe je pojítkem jednoznačně pojem: SEBE-VĚDOMÍ.

Je to pro vás překvapivé? Nemluvíme tu o sebevědomí ve smyslu “jak někdo působí sebevědomě na druhé” (a často je to jen hra) a ani o budování tohoto působení na lidi (jako např.: učení se manipulace). Hovoříme zde o vědomí sebe sama jako takovém. O podstatě a esenci tohoto slova. O naší bdělosti a její potřebě v každodenním životě. O poznání sebe sama jako základního kamene ve vztahu k sobě a k druhým.

TRÉNINK SEBE-VNÍMÁNÍ:

• Možná s výše popsaným tvrzením o společném pojítku seb-vědomí nesouhlasíte. V pořádku. Co se s vámi při nesouhlasu děje?
• Možná souhlasíte a zcela rozumíte. V pořádku. Jaký to je pocit, být v tomto ve shodě?
• Možná cítíte, že na tom něco je, ale potřebujete ještě čas nebo více vysvětlení. V pořádku. Jaké to je trošku nevědět?
• A možná se vám děje něco úplně jiného. Co to je a jak vám v tom je?

Jak je možné, že když posílíme naše vědomí sebe sama, pomůže to všem třem situacím zmíněným výše (a dost pravděpodobně i dalším situacím)? Co se skrývá pod pojmem vědomí? Vědomí je veškeré poznání o sobě a světě. Umožňuje nám sebereflexi. V širším slova smyslu souvisí naše vědomí se svobodou a zodpovědností všech lidí, aneb jak jsme si vědomí důsledků svých činů ve svobodné zemi.

Podívejme se na představu ideálního sebe-vědomého člověka na níže uvedených tvrzeních, zakončených podnětnými otázkami pro posílení vaší sebereflexe.  

• Sebe-vědomý člověk si je vědomý svých potřeb.

Všech potřeb. Pečuje o sebe. Když aktuálně potřebuje močit, jde na záchod, když má hlad, nají se, když cítí únavu, odpočine si. Když ví, že něco dlouhodobě neprospívá jeho zdraví, nedělá to, anebo očekává důsledky svých činů. Sebe-vědomý člověk se vnímá a uspokojuje své potřeby.

Jak se právě teď cítíte ve svém těle? Jak uspokojujete své každodenní a dlouhodobé potřeby vy?

• Člověk vědomý sebe sama zná své hodnoty, silné stránky a slabé stránky.

Umí se ocenit a vnímá toto uvědomění jako svou přednost.

Pokouší se dělat vše tak, aby svých silných stránek mohl maximálně využít. Sebe-vědomý člověk své slabé stránky vnímá jako příležitosti k rozvoji. Každý den si například dá malou výzvu, aby sám sebe překonal, potěšil a mohl se ocenit. Sebe-vědomý člověk zná a dělá především to, co mu jde lehce, baví ho a naplňuje. Práci, která ho tolik nebaví nebo mu tolik nejde, přenechá těm, kteří jsou v ní dobří a baví je. Umí odmítat práci, když je toho moc (zná své reálné limity). Ví, jak delegovat a umí si říct o pomoc, když ji potřebuje. Umí otevřeně sdělit, co mu jde a co ne, protože ví, že je v pořádku něco umět a neumět. Umí ocenit druhé za dobře odvedenou práci. Jeho sebe-hodnota tím netrpí, protože zná své kvality a přednosti.

Jaké jsou vaše hodnoty (alespoň 20), a kterých 5 je těch nej a proč? Jaké jsou vaše silné a slabé stránky? Jak dáváte lidem příležitost vám pomoci, jak delegujete? Jak si umíte říct o pomoc? Jak umíte odmítat zadání, když máte hodně práce, nebo když jde zadání proti vašemu přesvědčení?

• Sebe-vědomý člověk ví, že potřebuje radost ve svém životě (nejen v práci). Člověk vědomý sebe sama ví, že pokud energii vydá, potřebuje ji také nazpět dočerpat. Dle toho plánuje svůj kalendář. Ví, jaký styl odpočinku v danou chvíli potřebuje, zda aktivní či pasivní relax, být s rodinou nebo sám. Vědomý člověk umí na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, co právě teď pro dobití potřebuje.

Co vám přináší radost/energii/šťávu do života?Jak často dobíjíte energii?

• Sebe-vědomý člověk působí zdravě sebevědomě.

Působí opravdově, nemusí nic hrát. Člověk vědomý sebe sama je autentický. Když cítí, že ho zmítají emoce (vztek, naštvání, zlost, ale i obrovská radost apod.), umí své emoce ustát a sdělit nahlas, co se s ním děje (i když to může vyvolat nevoli). Tento projev vnímá jako svou přednost namísto slabosti. Projevení opravdového stavu mu usnadňuje budoucí komunikaci např. v tom, že je díky tomu čitelný pro druhé. Uchovává svou energii, nevydává ji na maskování emocí nebo na vytváření různých strategií a her. V tomto se projevuje jeho sebevědomí navenek a druzí ho vnímají jako sebevědomého. Sebe-vědomý člověk otevřeně beze strachu (že nebude dost dobrý, znalý apod.), s respektem a s ohledem na druhé sděluje své nejistoty/potřeby. Respektuje svoji “nedokonalost”/když něco neví. To samé očekává od druhých. Jeho cílem je dojít shody a spokojenosti všech. Nepotřebuje manipulovat, jít do konfliktu, ponižovat nebo shazovat druhé, aby získal co potřebuje.

Jak sebevědomý se uvnitř sebe cítíte být vs. jak sebevědomě podle vás působíte na druhé? Kolik vás to stojí sil?

• Při komunikaci sebe-vědomý člověk vnímá a respektuje potřeby druhých. Člověk, který umí vnímat sám sebe a respektovat své potřeby a touhy, umí respektovat druhé a jejich potřeby a touhy. Při komunikaci chce sebe-vědomý člověk dojít s druhými shody, respektuje, když mají jiné pohledy na věc a chce porozumět. Když se mu nedaří pochopit druhého, dochází k jeho přijetí jako jiného (ne horšího nebo lepšího, ale odlišného) člověka s jinými potřebami. Nepotřebuje vyjít s každým. Sebe-vědomý člověk (se) nesrovnává, má soucit a cítí lásku k lidem. Ty vnímá jako své pomocníky, příp. učitele na své cestě životem. Nepotřebuje se vůči nim vymezovat ani je měnit, respektuje každého jedinečnost a tu ctí.

Jak respektujete druhé? Jakým stylem s druhými komunikujete?

Ve zkratce, člověk vědomý sebe sama se zná, vnímá své potřeby, a to samé očekává od druhých. Dle toho jedná a komunikuje. Umí předpovědět důsledky svých činů. Řídí svůj život směrem k co nejvyšší spokojenosti a v těžších obdobích svého života ví, že se na sebe může spolehnout. Jak by asi dopadly případy sdělené výše, pokud by jednotliví aktéři byli v situacích sebe-vědomí?

Jaké hodnoty svým chováním a jednáním žijete vy? Být sebe-vědomý je v pořádku a žádoucí. Jaká míra je žádoucí právě pro vás a co vám v tomto tématu stačí dosáhnout? Často není třeba dosahovat úplných ideálů.

Možná si teď říkáte, kde je ta etika? Toto celé pojednání je právě o etice, morálce a mravnosti. Jednání se sebou samým, jednání s druhými, styl a forma komunikace k druhým, všechny úrovně zodpovědnosti a s nimi spojená svoboda, to všechno jsou pojmy, o kterých etika pojednává.

Z filosofického pohledu etiky můžeme dále přemýšlet, jaká je vaše představa sebe-vědomého člověka. Je stejná a žádoucí pro firmu, které jste součástí? Jak obstojíte s tímto přístupem ve společnosti, ve které jsem se rozhodl žít?

AKČNÍ PLÁN

• Co je právě teď to, co mě “nejvíc pálí”?
• Jaký je ten 1. krok k té nejmenší změně?
• Jak moc to chci opravdu udělat na škále 0-10?
• Víc jak 5: Kdy a jak to udělám?
• Jakmile akci dodělám, čím/jak se ocením?

Přeji vám krásné léto a mnoho nabité energie pro příjemnější komunikaci, pro lepší pocit ze sebe sama a pro lepší fungování nás všech právě tam, kde jsme.

Uveřejněno v časopise Hospodářské komory ČAS 7/19